Explore Asia; Mnichov-Ženeva-Peking-Taipei

V dnešním prvním díle poznatků z mých cest po Asii se budeme věnovat především letecké společnosti AirChina a také, jak se poměrně levně dostat i s odbaveným zavazadlem na druhou stranu světa.

 

Naše cesta začíná jednoho prosincového večera kdy sedá tým odvážlivců do žlutého autobusu a míříme směr Mnichov. Ještě před odjezdem nás ovšem zdržela technická závada dveří a museli jsme tak přesedat do náhradního autobusu. Naštěstí další dění na silnici bylo v pořádku a tak náš autobus s lehkým zpožděním zastavuje přímo u letištní haly a my tak zbytečně nemusíme v brzkých ranních hodinách blouznit po Mnichově.

 

Crj900 Lufthansa

Po příjezdu na letiště míříme k checkinu na náš první let do švýcarské Ženevy. Jak je tomu při mém štěstí zvykem i zde se potýkáme s problémy. Díky  současné politické situaci mezi Čínou a Taiwanem se systému nelíbilo odbavovat naše zavazadla letící přes Peking. Naštěstí i tento problém vyřešen a my po chvilce držíme své palubní vstupenky pevně v rukou a míříme k bezpečnostní kontrole a následně ke Gatu. Náš první let je operován pod společností Lufthansa letadlem CRJ900. Po příchodu na palubu usedám na místo 14A a dostávám “welcome drink” v podobě kelímku s vodou. Kvůli přeplněnosti letového prostoru nabíráme hodinové zpoždění a bohužel startujeme už po východu Slunce. Let trval okolo 40ti minut a i tak jsme dostali občerstvení v podobě oříškového sladkého pečiva a nápoje. Po pár desítkách minut začínáme sestupovat skrz Alpy do švýcarské Ženevy. Služby Lufthansy byly skutečně působivé. I na takto krátkém letu servírovat občerstvení se bohužel už moc nevidí.

 

Jídlo v LH

 

Po příletu do Ženevy se snažíme vypátrat transfer desk kvůli vytištění našich letenek dál do Asie, ale marně. Celé letiště působí takovým zvláštním až lehce depresivním dojmem. Všude visí hodiny od Rollexu, ale kdyby investovali do interiéru či služeb pro cestující, udělali by mnohem lépe. Například najít automat na nápoje v bezcelní zóně byla docela výzva a nakonec i dost předražená…

 

A330-200 AirChina

 

Po dvou hodinách čekání dostáváme info ohledně našeho gatu a přímou čarou míříme přes celní kontrolu k bráně. Tam se dozvídám, že letadlo je přeplněné a moje sedačka zřejmě náleží někomu jinému. Naštěstí i toto se po chvilce vyřeší a začíná boarding autobusy. Na náš let byl nasazen Airbus A330-200 společnosti AirChina, která patří k největším společnosem světa. Tentokrát usedám skoro do poslední řady na místo 55A. Na sedadle se nachází polštář, přikrývka a sluchátka k zábavnímu systému(IFE). Letadlo registrace B-6080 mělo již pár let odlétáno a bylo to dosti poznat i na jeho interiéru. Místa na nohy bylo skutečně dost, ovšem mě lehce vadila absence footrestu (opěrka na nohy). Systém IFE byl také velice zastaralý. Obrazovka byla hodně tmavá a celý obsah fungoval velice pomalu.

 

Interier A330-200

 

Letadlo plné, dveře zavřeny a rolujeme na start. Po vzletu se začíná podávat oběd a každý cestující má výběr ze dvou jídel. Například já zvolil penne s kuřecím masem. Let trval kolem 10ti hodin a neustále letušky chodily s vozíky a nabízely nápoje. Asi 2 hodiny před přistáním dostáváme druhé jídlo a opět máme možnost výberu ze dvou variant.

 

Jídlo no.1
Jídlo no.2

 

 

 

 

 

 

 

Po přistání v chladném ranním Pekingu jsme opět autobusy odvezeni do terminálu. Znovu míříme na náš navazující let, nejprve však přes bezpečnostní kontrolu, kde byl opět lehký problém s jedním z arbitrů, který posuzoval naše pasy. Neměli zde žádný elektronický rozpoznávač tváří, tak vše musel dělat pracovní bezbečnostní služby a zřejmě se mu nelíbila lehce rozlišná podoba našich maličkostí s fotkami v pasech. Po chvilce dohadování o naší totožnosti vše vysvětleno a my míříme k našemu, prozatím, finálnímu letu do Taipeie.

..

Peking – Capital

 

Nástup do letadla opět probíhá autobusy. Docela mě překvapil kontrast bezpečnostních opatření v terminále a na ploše. Přesun cestujících z autobusu do letadla totiž nikdo nehlídal. Všichni se fotili a chodili kolem letadla a teprve, až měli dostatek pěkných fotek, nastoupili na palubu. Na náš tří hodinový let je nasazen Airbus A330-300. I zde jako u předchozího letadla je řazení 2-4-2 a já usedám na sedadlo 43L. Na sedadle se nachází opět polštář se sluchátky a stewardi nabízí přikrývku. Za východu slunce startujeme z pekingského super-letiště. Po vzletu dostáváme snídani, která ovšem chuťově nebyla uplně nejlepší. Samotný let mi utekl vcelku rychle, ihned po jídle jsem usl a probudil se až díky ranám vysouvajícího se podvozku.

 

A330-300 AirChina

 

Letiště Taoyuan v Taipeii mě skutečně překvapilo. Imigrační kontrola i přes obrovský nával lidí pracovala velmi výkoně a po jejím projití už na nás na páse čekala naše zavazadla. Po východu z bezcelní zóny se ve veřejné části terminálu 2 nacházelo spoustu restaurací, obchodů a také například přepážky k registraci zařízení pro vyuřívání wifi připojení zdarma, které je dostupné skoro po celém Taipeii.

 

Interiér A330-300

 

Znaveni cestou míříme na hotel, který se nachází mezi přistávacími drahami a za poměrně levné peníze nabízí neuvěřitelné letecké pohledy.

 

Výhled z hotelového pokoje

 

Pokud plánujete navštívit východní či jihovýchodní Asii, mohu let s AirChina vřele doporučit. Až na pár nedostatků spojené se stářím letadel se jednalo o opravdu příjemný čas strávený na palubě. Další velmi pěknou výhodou může být zdarma hotel při přestupu na některých z čínských letišť, ale o tom zas někdy příště…

 

Klady Zápory
Skvělé místo na nohy Stáří interiéru letadel
Cena letenek (cca 10 000CZK) Snídaně
Hotel při přestupu zdarma

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *